Ak. soch. Jindra Viková se narodila 2. 2. 1946 v Praze. Jejím manželem je fotograf Pavel Baňka. Má dceru Markétu a dvě vnoučata.

Po střední výtvarné škole studovala na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v ateliéru Otty Eckerta. Nejdřív se věnovala užitné keramice, posléze dělala keramické a porcelánové plastiky a prostorové objekty.

O své tvorbě říká:

 

„Život nás unáší a my plaveme v jeho proudu. Vnímáme přitom nové a nové podněty, které se zachycují v naší paměti. Na mne vždy nejvíc působily tváře lidí, které potkávám, z nichž mnohé mizí v nenávratnu. Zůstává jen zvědavost, přemýšlím, co za nimi bylo skryto…

Snažím se z nich zachovat alespoň to nejpodstatnější, malé střepy rozbitého celku – fragmenty minulých setkání...“

 

Byla hostujícím pedagogem na několika amerických univerzitách, měla mnoho výstav po celém světě. Tu poslední v pražské galerii Peron U Lužického semináře a dále měla výstavu v galerii Marianne Heller v německém Heidelbergu.

Je členkou Mezinárodní akademie keramiky se sídlem v Ženevě (AIC) a jezdí na její bienále. Za figurální plastiky získala mezinárodní ocenění:

• 1984 - zlatou medaili v italské Faenze
• 1986 - zlatou medaili ve francouzském Vallauris
• 1986 - Grand Prix na trienále porcelánu ve švýcarském Nyonu
• 1988 - cenu Mezinárodního uměleckého festivalu v iráckém Bagdádu
• 2001 - cenu poroty na prvním světovém keramickém bienále v Koreji

 

 

Zdroj: internet